Bleskové vyvracení klimatických mýtů

Znečištění oceánů mikroplasty nijak měřitelně k nárůstu teploty oceánů nepřispívá. Oceán se ohřívá, protože Země má změřenou energetickou nerovnováhu způsobenou především skleníkovými plyny: více než 90 % přebytečné energie končí v oceánu a rychlost oteplování oceánu se v posledních dvou dekádách více než zdvojnásobila v důsledku zesíleného skleníkového efektu. Produkce plastů roste také — takže jakákoli průmyslová křivka namalovaná do stejného grafu vypadá „paralelně". Laboratorní studie, na kterých zpráva staví, měřily pouze nepatrné změny tepelného chování vody při koncentracích částic 40–160 mg/l, tedy zhruba desetitisíckrát vyšších, než jaké mikroplasty dosahují v oceánu, a zpráva nikdy nevypočítá, jak by se takový efekt přenesl na celý oceán. Tvrzení vytváří klamný dojem tím, že staví vedle sebe dvě rostoucí křivky a vynechává známou fyzikální příčinu i aritmetiku koncentrací.

Čti dále

Větrné elektrárny ovlivňují okolní faunu, včetně ptactva. A úmrtí ptáků skutečně způsobují: v přímých dopadech (srážky s turbínami) vycházejí podle dostupných odhadů na vyrobenou energii srovnatelně s fosilními zdroji, nebo o něco hůře. Pokud však započítáme i dopady klimatické změny, kterou fosilní paliva způsobují, obraz se obrací a fosilní energetika vychází řádově hůře. Při zahrnutí klimatických faktorů tak větrná energie patří spolu s jadernou k nejšetrnějším zdrojům elektřiny ve vztahu k ptačím populacím. Podle nejčastěji citovaného odhadu připadá na vyrobenou gigawatthodinu u větrných elektráren zhruba dvacetina úmrtí ptáků oproti elektrárnám fosilním. Pokud tedy větrná energie nahrazuje fosilní zdroje, lze očekávat, že celkový tlak energetiky na ptačí populace se sníží. V porovnání s dalšími hrozbami, které pro ptáky představuje člověk, jsou ztráty způsobené větrnými elektrárnami malé. Skleněné plochy budov, kočky či silniční a železniční doprava zabíjejí ptáků řádově více.

Čti dále

Albedo je míra odrazivosti povrchu vůči dopadajícímu slunečnímu záření. Různé typy povrchů mají odlišnou odrazivost. Například sníh odráží až 90 % slunečního záření, zatímco třeba asfalt většinu slunečního záření pohltí a odrazí kolem 10 %. Během posledních desetiletí planetární albedo klesá. Pokles albeda je způsoben hlavně úbytkem nízké oblačnosti, úbytkem sněhu, ledu a změnami v množství atmosférických aerosolů. Ke změně klimatu přispívá, ale není její primární příčinou. Zároveň samotný pokles albeda je z velké části důsledkem lidmi způsobeného oteplování. Vyšší teploty totiž vedou například k úbytku sněhu a ledu, tedy oblastí s vysokým albedem. Země tak odráží méně slunečního záření a více energie pohltí. Tím se ovšem oteplování dále zesiluje. 

Čti dále